alleviatiu

Rn 4:61a

adj.

'allévatif, propre à alléger, à soulager'

Lv 1:50b [s. v. aleujamen : Rn ‑evia‑ à lire ‑euja‑? ]

FEW 24:332a [ᴀʟʟᴇᴠɪᴀʀᴇ]. – Sternbeck 26.